Základy jazyka C++

Struktura programu

Program v jazyce C++ má jasně danou strukturu, kterou musí dodržovat každý zdrojový kód, aby jej bylo možné přeložit a spustit.

Základní kostra jednoduchého programu může vypadat například takto:

#include <iostream>

using namespace std;

int main() {
    cout << "Ahoj svete!" << endl;
    return 0;
}

Na první pohled může program působit složitě, ale ve skutečnosti se skládá z několika přesně určených částí, z nichž každá má svůj význam.

Program lze rozdělit na:

• část, která zajišťuje dostupnost knihoven,
• vlastní (hlavní) funkci programu,
• příkazy, které se vykonávají při běhu programu.

Každá z těchto částí je povinná nebo alespoň velmi důležitá pro správnou funkci programu.

Funkce main()

Každý program v jazyce C++ musí obsahovat funkci s názvem main().
Tato funkce představuje vstupní bod programu, tedy místo, kde se program začne vykonávat.3

Zápis funkce main() má základní podobu:

int main() {
    return 0;
}

• int určuje, že funkce vrací celočíselnou hodnotu,
• main je název funkce, který je v C++ pevně daný,
• kulaté závorky () označují seznam parametrů (zatím prázdný),
• složené závorky { } vymezují tělo funkce.

Příkazy uvnitř funkce main() se vykonávají postupně shora dolů, přesně v tom pořadí, v jakém jsou zapsány.

Příkaz return 0; slouží k ukončení programu a vrácení hodnoty operačnímu systému. Hodnota 0 obvykle znamená, že program skončil bez chyby.

Komentáře

Komentáře jsou textové poznámky, překladač je při překladu programu zcela ignoruje. Využíváme je pro vysvětlení funkce kódu, zpřehlednění programu nebo poznámkám při vývoji a ladění. V C++ užíváme dva typy komentářů:

Jednořádkový

Jednořádkový komentář začíná dvěma lomítky a platí do konce řádku.

// Toto je jednořádkový komentář

Víceřádkový

Víceřádkový komentář je uzavřen mezi znaky /* a */

/*
Tento komentář
může zabírat
více řádků
*/

Knihovny, #include

C++ sám o sobě neobsahuje všechny potřebné funkce. Ty jsou uloženy v tzv. knihovnách. Aby bylo možné funkce z knihoven použít, je nutné je do programu zahrnout pomocí direktivy #include.

#include <iostream>

Tato direktiva zpřístupňuje nástroje pro vstup z klávesnice nebo výstup na obrazovku. Bez této knihovny bychom nemohli používat příkazy cin nebo cout.

Direktivy začínající znakem # nejsou klasické příkazy jazyka C++. Jsou zpracovávány ještě před samotným překladem programu.

Výpis na obrazovku (cout)

Pro zobrazení informací uživateli se v C++ používá objekt cout. Základní výpis textu na obrazovku může vypadat takto:

cout << "Ahoj svete!";

cout znamená console output (výstup do konzole), operátor << slouží k předání dat na výstup, text musí být uzavřen do uvozovek.

Často je potřeba po výpisu přejít na nový řádek. K tomu slouží manipulátor endl případně \n.

cout << "Ahoj svete!" << endl;
cout << "Studuji na MeSOS \n Mam rad programovani";

Zdroje